Škola z Bostonu.
Mým hlavním parťákem pro další pracovní měsíce se stal, říkejme mu třeba Filip. Je to bostonský imigrant s neotřelou angličtinou a typickým americkým úsměvem od ucha k uchu, prostě „Hey buddy“. Nemohl jsem k sobě nafasovat nikoho lepšího co se týče: jak se naučit anglicky snadno a rychle. No snadno. U toho bych se na chvíli pozastavil. Jeho vyprávění ze života, které donuty jsou nejlepší a jaké nové nářadí si zrovna pořídil, bylo na neuvěřitelně dlouhé hodiny a já jsem kolikrát jen ze setrvačnosti přikyvoval. Když se mě pak Filip zeptal, co si o tom myslím a já řekl jen “yeeeah” a podíval se na něj, tak už jsem nemusel nic dodávat. Nastal výbuch smíchu (oboustranný). Většinou se tyto vypravěčské scénky odehrávaly v autě, když jsme jeli na domluvenou práci v Reykjavíku. Jakmile se plně soustředíte na řízení ve městě, které znáte všehovšudy měsíc a do toho vám zprava přednáší “amík”, které polevy na donutech bych určitě neměl vynechat, a že není lepší vrtačky než Dewalt, tak máte o zábavu postaráno. Z práce jsem pak chodil trochu jako “zombík”. Ne že bych byl fyzicky vyčerpán, ale z příjmu nových slovíček, které jsem ten den zaznamenal. Nicméně jak šel den po dni a příběhů ze života přibývalo, tak jsem najednou ucítil, že to půjde. Mé hodiny strávené s Filipem a aplikací Duolingo se začaly vyplácet.
Turbo myš.
Take it easy Remy. Tohle slovní spojení jsem slyšel velmi často, a to zrovna nejsem nějaký rychlík a rád dělám věci v klidu a s rozvahou. Nicméně na islandské poměry jsem byl turbo myš a kolegové mě takto často označovali. Netrvalo to dlouho a úspěšně mě zpomalili na jejich pracovní tempo a mě se v tu chvíli zdálo, že se zastavil čas. Bylo to skvělé a já si užíval práci v malé firmě, kde jste sice hledali nářadí hodinu, protože systém 5S na Islandu téměř neexistuje. Jakmile jste měli nějakou myšlenku, že by to šlo dělat jinak (česká nátura), neuspěli jste. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem se ocitl v jiném světě a přijal jsem islandské zvyky s úsměvem.
Jaký je Island?
První slovo, které mě vždy napadne, je slovo impozantní. Tato země má dechberoucí scenérie, kdy s otevřenou pusou sledujete velkolepé vodopády, vysoké hory, rozlehlé pláně, kde celé hodiny nepotkáte ani živáčka, anebo úžasné termální prameny, ve kterých chcete strávit zbytek života. Tato země je velmi rozlehlá s populací nepřevyšující počet obyvatel Brna, a proto by Islanďané rádi přivítali větší počet migrantů, kteří se zaslouží o rozšíření populace této krajiny. Já jsem se rozhodl tohoto projektu vzdát a své působení tak ukončit. Načerpal jsem za tuto dobu spoustu zkušeností nejen z pracovní, ale i osobní roviny. Uvědomil jsem si, že spěchat už v životě nemusím a nic mi neuteče. Důležité je, pro co se v životě rozhodnete a já se rozhodl, že chci jít s proudem, který určuje sám život. Island je pro mě zemí, do které se určitě ještě rád podívám a zavnímám znovu jeho energii, která mě provázela po celou dobu.
Poděkování.
Děkuji všem, kteří mě doprovázeli touto životní zkušeností a díky nim jsem získal svůj životní postoj.